Je středa, 18. srpna 2021 a my jsme již dlouho smíření s tím, že předehrávka 15. kola pro nás ´losem´ dopadla trošku divoce – jedeme na Šumávku, do města, jež se proslavilo výrobou sirek, nebýt Sušice, museli bychom si dodnes kupovat zapalovače….
Jedna z nejdelších destinací v soutěži, uuuffff…. Sraz 14.15, kluci jsou borci, všichni včas a páč je připraven i řidič Honza Horváth, můžeme vyrazit!!! Další část výpravy s úderem druhé hodiny odpolední odhodila svářečky, opustila frézy, montážní linky, vypnula počítače a jupí na benzinku na Nové Hospodě, kde chceme zastavit ve 14.45… Kamiony nám to sice na chvilku zkomplikují, ale náš pan řidič si brilantně poradí, a tak se dál řídíme rčením - ´NA PLZEŇ, VÁVRO, NA PLZEŇ´… Sjíždíme směr Přeštice, kde odbočíme na benzinku, z vášnivého objetí přítelkyně vyprostíme našeho gólmánka a přes lehké zpoždění způsobené rekonstrukcí vozovky v přední části Přeštic míříme dál vstříc šumavským vrcholkům… Je 16.15 a poprvé si kontroluji, jestli tam fakt budeme v 16.45 – hodinu a čtvrt před zápasem, tak to prostě tréňa chce, je na to pes a nechci řešit, co by se stalo, kdybychom se zpozdili…:-)
Navigace mi zvedá palec nahoru s tím, že chybí 18 kilometrů, když tu v závodě do kopce s kamionem náš autobus začíná lehce ztrácet, po chvíli se propadat a při pohledu do kokpitu je vidět, že je něco špatně… Náš řidič se pere s řadící pákou, prohrává na body, načež stavíme pod mostem a náš jinak krásný autobus se zřetelným smradem ´umřelé spojky´ (vyčteno z následného chorobopisu v servisu) omlouvá, že dnes má dobojováno… Tréňa má náběh na infarkt, voláme doktora Sovu, ten mu ho naměří a co myslíte? Naštěstí, neměl ho tam….:-)
… a jak se říká, tady končí legrace, i já již pouze navážno… rychle mobilizujeme Cipíska a Sloupíka, kteří za námi jednou autem, ale pořád je to málo… blesková konzultace s předsedou Martinem Krýslem – jasně, objednejte taxíky, nějak to pak vyřešíme… voláme taxíky, z nabízené sumy se mi trošku točí hlava, když v tu chvíli to přijde… Kuba Šuranský volá Patriku Hubáčkovi, hráči TJ Sušice, kterého zná ze společného trenérského kurzu… Patrik Hubáček kontaktuje pana Vichra, majitele autodopravy, který jezdí se sušickými fotbalisty, který svolí, že pro nás přijede… mezitím dorazil Cipís se Sloupíkem, vysazujeme Cipískovo taťku a dva malé fanoušky, Sloupíkovo přítelkyni Káťu, místo nich nasedá základní sestava plus trenér… Kořka je už na místě, jeden se nevejde, černý Petr zůstal Romanovi Umanskiymu, který to se svým úsměvem bere jako profík… po odvozu aut zjišťujeme, že Dan Bulaiev si u nás nechal kopačky, ups… je 16.50 a nám se podařilo takřka celou základní sestavu dostat do Sušice, PECKA, ZE SRDCE SPADNUL BALVAN, BUDEME HRÁT!!!! Zbytek čekáme na autobus, který nakonec přijíždí a v 17.36 dorážíme do krásného sportovního areálu všichni… co se dělo dál, si můžete přečíst v článku o utkání…
…chtěli bychom poděkovat…
- Patriku Hubáčkovi za pohotovou reakci a snahu pomoct, byť soupeři, se kterým se pak 90 minut rval na hřišti…
- panu Vichrovi za to, že pro nás přijel a bezpečně nás dovezl… jak sám říkal „Měli jste velké štěstí, byl jsem zrovna na dílně, chystal se domů a na fotbal, těšil se, že si dám pivko…“ Stačilo říct NE a dal by si o dvě víc… klobouček, děkujeme!!!
- rozhodčím, panu delegátovi, kteří se po našem příjezdu ihned ptali, zda budeme chtít delší čas na rozcvičení, přípravu, odmítli jsme…
- všem sušickým fandům, kteří s námi ´soucítili´ a po utkání, ačkoliv neskončilo dle jejich představ, ocenili náš výkon a v přátelském prostředí jsme při pivním moku moudře pohovořili…
Ve středu jsme ze Sušice odjížděli spokojeni… S výkonem, výsledkem, třemi body, ale především s hřejivým pocitem, že bez ohledu na branky, body, sekundy, výsledky, tabulky stále žije respekt, úcta k soupeři, smysl pro fair- play…
A tak tedy… My z Fotbalového klubu Tachov bychom Vám v Tělovýchovné jednotě Sušice chtěli vzkázat jedno velké – DĚKUJEME!!!!!
Hodně štěstí, ať se daří, na jaře se těšíme u nás...:-)
Jan Vydra
vedoucí mužstva FK Tachov
