Město Tachov

Historie

Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. První zmínka o městě pochází z roku 1115, ale není zcela věrohodná. První konkrétní písemná zmínka o městě pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti - mezi nimi i Přimdu a Tachov. Zmínka z roku 1131 potom již uvádí hrad v blízkosti vesnice Tachov. Bouřlivý rozvoj město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí nechal patrně kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami, které se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území.

Již ve 13. století se Tachov stal centrem širokého okolí, okolo města vznikaly statky, které podléhaly městskému purkrabímu. Statkáři měli také ,mimo jiné, za úkol střežit česko-bavorskou hranici. Po nástupu Lucemburků na český trůn město vykoupil Jan Lucemburský. V Tachově také pobýval Karel IV. V 15. století se v Tachově třikrát střetli Husité a jejich odpůrci, z čehož nejvíce se zapsala do historie bitva u Tachova (v roce 1427). V roce 1616 město postihl ničivý požár. 17. století bylo pro Tachov vůbec velmi nešťastné. V roce 1623, když se ještě město nestačilo vzpamatovat z velkého požáru, bylo prodáno Janu Filipovi Hussmannovi z Namédy. Byl to trest císaře Ferdinanda II. za účast v protihabsburském povstání. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Za Hussmanna navíc probíhala násilná rekatolizace obyvatelstva a také germanizace.

V době třicetileté války bylo město město poničeno a vypáleno Švédy. Po třicetileté válce město jsou majiteli města Losyové, kteří v roce 1784 město prodávají Windischgrätzům, za nichž Tachov a okolí vzkvétalo a pod tachovský velkostatek spadalo téměř 50 vsí (na dnešním území okresu Tachov je 51 obcí).

V roce 1869 žilo ve městě 3857 obyvatel, většinou Němců. V roce 1874 byla do města zavedena železniční trať na trati Planá-Tachov, později (1910) prodloužená pod Českým lesem až do Domažlic. Do roku 1930 se počet obyvatel zvýšil na 7000. Poté však přišla světová hospodářská krize a Druhá světová válka.

V roce 1938 bylo nejprve z českého pohraničí odsunuto české obyvatelstvo a oblasti se stalo součástí Německé říše. Po válce v roce 1945 bylo naše pohraničí opět připojeno k tehdejší Československé republice a nastal problém, jak řešit otázku Němců. Tento problém vyřešil Edvard Beneš, když v roce 1946 vydal Benešovy dekrety, které mimo jiné, znamenaly odsun většiny německého obyvatelstva z pohraničí. Těmito dekrety bylo postiženo i město Tachov, které se po odsunu Němců v roce 1946 téměř vylidněno a muselo být tím pádem (stejně jako jiná pohraniční města) dosidlováno lidmi z vnitrozemí a jiných zemí (např. ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska).

V roce 1950 žilo v již částečně „dosídleném“ městě 4073 lidí. V souvislosti s nástupem komunismu (v roce 1948) došlo západně od Tachova (v Českém Lese) k vytvoření „zakázaného pásma“, velké množství vylidněných obcí tímto zaniklo. Po roce 1948 počet obyvatel města začal opět stoupat a v 60. letech již převýšil počet obyvatel z roku 1930. Ve městě však bohužel došlo k velkým demolicím zchátralé, historické zástavby, v lepším případě chátrání (viz klášter Světce).

V roce 1960 si město „obhájilo“ titul okresního města a stalo se tím střediskem pro území o rozloze 1379 km˛ (sloučením bývalých okresů Tachov a Stříbro). Okres Tachov se tehdy stal logicky součástí Západočeského kraje se sídlem v Plzni. Kvůli potřebě bytů ve městě byly stavěny sídliště. 1. sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ (při ulici Hornická). Později, kolem roku 1974 bylo vystavěno sídliště Východ (při ulici Stadtrodská). Posledním panelovým sídliště se stalo kolem roku 1990 sídliště Rapotín na kopci na jižním okraji města, pro armádu a policii. Došlo také k velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízeny uranové doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov V roce 1974 byla na řece Mži dostavěna vodárenská nádrž Lučina, která zásobuje vodou Tachovsko. Pod její hladinou zůstala stejnojmenná obec. V roce 1980 mělo město již 11 000 obyvatel.

V 80. letech byly v centru města postaveny navíc 3 velmi výrazné stavby. Přímo na náměstí se jedná o obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o Okresní výbor KSČ (později stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a v neposlední řadě o plánovaný kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a jeho smůlou bylo, že nebyl dokončen do roku 1989. Po roce 1990 se totiž nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou „betonovou krabici“ dostavěl. Její problém byl vyřešen až v roce 2004, kdy byla budova dostavěna a stala se z ní samoobsluha Albert.

Dnešní samoobsluha Albert vznikla z dříve nedostavěného kulturního domu.Po sametové revoluci a pádu komunismu v roce 1989 došlo k otevření hranice a tím pádem Tachov přestal být „zapadlým okresním městem na kraji východního bloku“, ale městem, které může těžit ze své nyní už výhodné polohy na hranicích s Německem. S otevřením hranice ovšem přišly kromě výhod i některé problémy. Došlo k privatizaci státních podniků a vznik nových firem hlavně ve službách. Byla zrušena velká vojenská posádka, kasárna byla předělána na kanceláře a sídlo OŘ Policie ČR, Tachov. Některé podniky sice zanikly a často došlo k odkoupení těchto podniků zahraničními podnikateli. Tím se podařilo udržet nezaměstnanost na celém okrese (který je na podnicích okresního města závislý) lehce pod celostátním průměrem. Ve městě se výrazně zlepšila kvalita služeb a začalo docházet k opravám zchátralých historických památek.

V roce 1997 došlo k prodloužení dálnice D5 o 88 km úsek Plzeň-Rozvadov. Tím se dálnice velmi přiblížila k městu, (ze sjezdu EXIT 128 Bor na 12 km). Dálnice podpořila hospodářský rozvoj celého okresu. V roce 2000 vznikly nové kraje. Okres Tachov se stal součástí Plzeňského kraje, později (1.1.2003) došlo k zániku okresních úřadů a přenesení jejich pravomocí na města. V okrese Tachov jsou tyto pověřené obce 2: Tachov a Stříbro. Okres však dále zůstává ve svých hranicích jako statistická jednotka a okresní město je stále sídlem mnoha institucí (jako např. okresního soudu, okresní hygienické stanice, okresní policie). V roce 2002 byl zastaven provoz jediné nemocnice v okrese, nemocnice Planá, z důvodu nedostatku financí. Znamenalo a znamená to velkou ránu pro zdravotnictví celého okresu, protože tímto není v okrese žádná nemocnice. S obnovením provozu zařízení se sice počítá, ale od roku 2002 se zatím v této oblasti nestalo nic převratného. V roce 2004 došlo k celkové rekonstrukci a přístavbě budovy okresního soudu.